to nejlepší ze Šumavy
Rychlá navigace: přeskočit obsah
Výroba tavených sýrů se datuje od roku 1911. V tomto roce švýcarská firma Gerber v Thůnu zpracovala přírodní sýry na trvanlivější formu vhodnou na export do tropických zemí. Způsob zpracování byl dokonce určitou dobu zahalený tajemstvím.
Tavené sýry vznikají další technologickou úpravou sýrů přírodních. Tavení sýrů je proces, při kterém se přírodní sýry rozdrtí a rozemelou, smíchají s dalšími přísadami a také s tzv. tavicími solemi (emulgátory) a za stálého míchání se zahřejí na 85–95 °C, při sterilaci dokonce až na 120 °C. Tím se tato směs roztaví na řídkou, pastovitou hmotu, nebo viskózní tekutinu. S výjimkou některých speciálních druhů se ještě za horka balí a vychlazují v obalech.
Základem jakostní výroby tavených sýrů jsou obyčejně přírodní sýry bezvadné chuti a vůně. Používání přírodních sýrů vadné jakosti je výslovně zakázáno, neboť i v tavírenství platí zásada, že předpokladem dobré jakosti výrobku je dobrá a zdravotně nezávadná surovina. Dalšími surovinami při výrobě jsou máslo, tvarohy, sušené mléko a syrovátka, ale také ochucující složky a přísady jako zelenina, někdy i ovoce, maso, houby, koření a další.
Pokud se při výrobě používá rostlinný tuk nebo např. sojová bílkovina a nahrazuje se tak mléčná složka, nesmí se již výrobek podle platné legislativy nazývat taveným sýrem. I takovéto produkty se na tavírnách dnes vyrábějí, ale nesou označení např. tavený výrobek, pomazánka či potravinový výrobek.
Tavené sýry jsou oblíbenou potravinou zejména v Česku. Tady jejich spotřeba dosahuje okolo 2,6 kg na obyvatele za rok, což je dvojnásobek spotřeby ve většině zemí světa. Ve světě se na tavené sýry zpracovává 10–12 % přírodních sýrů.
Tavené sýry zůstávají významným zdrojem vápníku a nabízejí řadu zajímavých výhod, jako například delší trvanlivost, dobře se roztírají, lze je libovolně ochucovat a vyrobit za nízké náklady. Lze je zařadit do současného trendu „convenience food“.